Generální manažer Viktorie Adolf Šádek je podepsán pod všemi úspěchy západočeského klubu minulých let. Čtyři tituly, dvě účasti v Lize mistrů, dvojnásobná účast v osmifinále Evropské ligy. Dozadu se však jednačtyřicetiletý manažer příliš nekouká. „Všechna vítězství jsou krásná, nicméně z minulosti se žít nedá. Nyní se můžeme radovat ze zaslouženého ligového triumfu, ale musíme již koukat dopředu. Čeká nás mnoho práce, mnoho úkolů. A chuť ani motivace nám naštěstí stále nechybí,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro FCVP! šéf viktoriánského managementu.

 

sadek_02

 

Jste podepsán pod čtyřmi tituly během šesti let. To asi potěší.

Tato čísla se poslouchají velmi hezky. Viktoria se v posledních letech vyprofilovala jako špičkový klub Česka, který je navíc schopen opakovaně uspět také na evropské scéně. Je za tím skryta spousta práce všech lidí, kteří v klubu pracují na nejrůznějších pozicích. Drtivá většina z nich je skryta veškerému zájmu médií, ale bez nich bychom se podobným úspěchům ani nepřiblížili. Těm je třeba v těchto chvílích poděkovat především. Ačkoliv pochvalu logicky sbírají především hráči.

Zaměstnancům v pozici generálního manažera vládnete především vy. A není tajemstvím, že pevnou rukou. Jak byste se charakterizoval?

Těžko hodnotit sám sebe. Troufám si tvrdit, že práci pro Viktorku dávám sto procent své energie. A je pravdou, že to samé vyžaduji po zaměstnancích. Jsme součástí výjimečného sportovního příběhu a já jsem rád, že si to kolegové uvědomují. Každý samozřejmě děláme chyby. Dělám je já, stejně jako hráči a kolegové v kancelářích. To se dá pochopit i odpustit. V každém okamžiku však musím cítit, že všichni lidé ve Viktorii jsou s klubem loajální a v rámci svých možností pro něj udělají maximum. To platí pro od hráčů, přes trenéry, účetní až po dámy v prádelně. Kdo toto není schopen akceptovat, nemůže ve Viktorii fungovat.

Už jste čtvrtý plzeňský titul oslavil?

Až se stres a napětí vytratí, určitě na chvilku vypnu. Teď jsem rád, že jsme to zvládli, ale sezona není dohraná. Já jsem možná až nemocný, regulérní blázen, protože titul jsem vnímal jako závazek. Teprve evropské poháry ukážou, jestli jsme opravdu připraveni. Nechci dopustit, abychom do kvalifikace nevstoupili stoprocentně nachystáni.

V čem přesně jste blázen?

Jsem přesvědčený, že věci, které děláme, se dají dělat líp. Nikdy nemám dost! Ani po titulu, ani po krásných oslavách. V každé činnosti spojené s klubem, jakkoliv jsme v ní úspěšní, můžeme být ještě lepší.

To přece není špatná vlastnost.

Je sebezničující. Přemýšlím nad každým postem, promítají se mi nabídky a zvažuju, jestli je naše kvalita dostatečná, protože v Evropě jsme nebyli schopní konkurovat Villarrealu ani Rapidu. Ligu jsme zvládli, to ano, uhráli jsme historickou šňůru vítězství, ale nešlo si nevšimnout, že některé zápasy drhly. Proč jsme byli zadření? Nepřekombinovali jsme něco? Nemohla za to zimní příprava na Maltě? Nevybrali jsme příliš těžké soupeře? A je vůbec ku prospěchu mít v zimě dvě soustředění v teple? Stejně tak přemýšlím v otázkách marketingu, ticketingu, komunikace s fanoušky. A všechny ty nápady mám potřebu v klubu probrat. Kolegové to se mnou opravdu nemají jednoduché, na druhou stranu ze mě cítí jednoznačnou touhou po ještě větší kvalitě. A jakkoliv je to pro ně v některých momentech náročné, posouváme se navzájem dál.

Jste vizionář? V mediích jste přiznal, že když jste přivedl do klubu Davida Limberského a líčil mu v kanceláři, že bude hrát v Plzni evropské poháry, prý dumal, jestli nejste pod vlivem.

Vizionář je snad až nadnesené slovo. Před osmi lety mě při podobném projevu opravdu mohl mít David za snílka, teď jsme se dostali do pozice, kdy jsou pro nás evropské poháry jednoznačným cílem.

Byla by neúčast v pohárové Evropě pro klub velkým problémem?

Základní skupina Evropské ligy je pro nás skoro nutností. Jednou v ní chybět můžeme, podruhé už ne. Neskrývám, že úplně nejlepší by byla Liga mistrů, která vygeneruje přes 300 milionů. A navíc – my chceme a potřebujeme hrát evropské poháry i z pohledu sportovního. Jen evropská konfrontace může tým posunout na vyšší úroveň, právě s evropskou kvalitou se chceme poměřovat. A samozřejmě je zde i rozměr společenský. Kdo si jednou ‚čuchnul‘ k Lize mistrů se vším tím krásným cirkusem, který k ní patří, jen velmi těžko na to zapomíná.

Tak trošku zavzpomínáme. Jsou fotbalové momenty, ke kterým se ve vzpomínkách stále vracíte?

Já nejsem typ člověka, který by se opájel vzpomínkami, žiju především přítomností a budoucností. Nicméně samozřejmě byly momenty, které se mi nesmazatelně vryly do paměti a při některých příležitostech se mi vybaví. Ať už je to první titul, domácí odveta s Kodaní, první zápas Ligy mistrů na plzeňském stadionu nebo loňské oslavy titulu pro Mariána Čišovského. Těch krásných vzpomínek je hodně. A já věřím, že další nádherné momenty ještě přijdou. Právě to je motivací, která nás žene dále.

Pro fotbalový klub je klíčová kvalitní přestupová politika. Nakolik se vy osobně podílíte na té plzeňské?

Z pozice generálního manažera by bylo nelogické, pokud bych se názorem na zásadních sportovních rozhodnutích nepodílel. Nicméně vše je vedeno debatou s majitelem a sportovním ředitelem, při výběru hráčů má samozřejmě poslední slovo trenér. Prezentujeme se a vždy se prezentovat budeme jako regionální klub, tomu odpovídá také skladba i počet zaměstnanců. Jinými slovy nás není v klubu mnoho a interní komunikace o jakýchkoliv tématech tak v tomto pohledu není složitá.

Při výběru nových hráčů zvažujete ještě další aspekt, kromě toho sportovního, podle kterého si výsledného hráče koupíte?

Jak jsem nastínil v předchozí odpovědi, zásadní slovo v tomto směru má trenér ve spolupráci se sportovním ředitelem. Právě trenér bude po příchodu posily s hráčem pracovat, on jej bude zapracovávat do herního systému a nést spoluodpovědnost za jeho přínos klubu. Nicméně samozřejmě se podílím svým názorem odvislým od finančních možností klubu i charakteru daného fotbalisty. Talent ani vstřelené branky nejsou vším, jakýkoliv hráč musí do kabiny zapadnout také lidsky. Na výjimečné atmosféře mezi hráči i zaměstnanci je tento klub založen.

Jak probíhá scouting a následná koupě vhodného fotbalisty?

Každý klub má vlastní postupy a filosofii, jak vyhledávat potencionální posily. Liší se samozřejmě i dle toho, zda se kupuje „hotový hráč“ s okamžitou ambicí na základní sestavu nebo nadějný fotbalista, který by měl klubu pomoci až v dlouhodobějším horizontu. V obou případech se v případě Viktorie jedná o dlouhodobé sledování, které vedle samotného sportovního výkonu zohledňuje i charakter a osobností profil hráče, jeho „hlad“ po úspěchu a ochotu obětovat se týmu.

V jednom rozhovoru jste vaše mužstvo označil za „smečku vlků“, platí to pořád?

Části tohoto rozhovoru se mi v průběhu posledních měsíců několikrát vrátily, ne každý pochopil určitou formu nadsázky. Stojím si za tím, že v týmu potřebujete mít vítězné typy hráčů, kteří jsou schopni se za tým na trávníku „poprat“ a pro úspěch klubu se plně obětovat. V rozhovoru jsem je nazval „vlky“, stejně tak můžete použít slovo bojovníky. Pohled na tabulku, ve které jsme byli po startu sezony dokonce na desátém místě, mě ničil. Po změně trenéra se ukázalo, že jsme našli opět cestu, po které chceme jít. Během sezóny jsme porazili všechny hlavní ligové konkurenty a ukázali, že z našich ambic neuhýbáme. A jsem přesvědčen, že s týmem složeným pouze z hodných kluků se tituly vyhrávat nedají. Není to o tom, že by fotbal ve Viktorii nemohl hrát od základů hodný kluk, který doma vychovává tři děti a podporuje množství charitativních organizací. Ale budu po něm chtít, aby se v devadesáti minutách zápasu bil za Viktorku se stoprocentním nasazením, hladem po úspěchu a s vědomím, že vedle bodů bojuje také pro tisíce skvělých fanoušků.

Často se o Viktorii mluví jako o klubu, který je již nasycen úspěchy. Zmiňuje se nedostatek motivace. Cítíte to jako problém?

Necítím. A pokud bych měl pocit, že tak někdo přemýšlí, rychle se s ním rozloučím. Samozřejmě máme v kádru zkušené hráče, kteří již mají více titulů, ochutnali Ligu mistrů a zahráli si na vrcholných turnajích v dresu reprezentace. Jenže já právě toto cítím jako tu největší motivaci. Zopakovat to. Sáhnout si na strop toho, co je v českých reáliích možné. A obrovským hnacím motorem jsou naši fanoušci. Pokud máte v zádech zápas co zápas přes 10 tisíc fanoušků, nemůžete usnout na vavřínech. Pavel Horváth v jednom z rozhovorů řekl, že Plzeň je nacucaná vítěznou mentalitou. A já s ním souhlasím. Nechceme prohrávat. Hráči, stejně jako zaměstnanci.

Viktorka ale není jen A tým. Ligu hraje i ženský tým, je zde také čtrnáct mládežnických celků. Jak důležitá je tato součást klubu?

Je základem. Mládežnická základna se neustále rozvíjí, zkvalitňuje. V létě odstartuje projekt klubové akademie pro talentované fotbalisty, kteří najdou zázemí v rohových věžích. Zkvalitňujeme přípravu po vzoru západních zemí, zdůrazňujeme vzdělání trenérů. Pevně věřím, že tyto investice se Viktorii v budoucnu vrátí.

Vyrůstají v mládežnických kategoriích další talenti typu Davida Limberského nebo Vladimíra Daridy?

Talentované fotbalisty v týmech máme, nastupují za mládežnické reprezentace. Nicméně skok mezi mládežnickým a dospělým fotbalem je poměrně velký. Nechci dostat žádného z mladých fotbalistů pod tlak tím, že bych jej jmenoval jako budoucího Vláďu Daridu. Každý z nich si svůj příběh píše sám v každém zápase, v každém tréninku. My se snažíme připravit jim pokud možno nejlepší podmínky.

Díky účasti Viktorky v Lize mistrů a Evropské lize jste měl možnost blíže poznat fungování i těch největších klubů jako jsou třeba FC Barcelona, Atlético Madrid nebo AC Milán. V čem jsou jinde?

To je otázka na dlouhý rozbor. Tyto kluby jsou naprostí giganti, fungují jako obrovská továrna na zábavu. Je pro nás obrovskou ctí, že jsme se s nimi mohli potkat a v této konfrontaci obstát. Samozřejmě se snažíme také inspirovat, nicméně vždy je třeba jejich podmínky zohlednit v českých reáliích. Velkoklub typu Bayernu Mnichov nikdy v Čechách nevyroste. Nicméně naším cílem je, aby si Viktoria zajistila dobré a stabilní jméno na fotbalové mapě Evropy.

Co se vám už podařilo je vybudování hrdosti na značku Viktoria a loajalitu v celé Plzni a západočeském regionu. Jedním ze znaků Viktorky je společenská odpovědnost, která je typická zejména pro standardní firmy. Je to jeden z vašich cílů?

Samozřejmě. Při vší skromnosti opravdu Viktorii v tuto chvíli vnímám jako určitý plzeňský fenomén. A pokud máme možnost skrz naše hráče pomáhat dobré věci, je naší povinností tak učinit. Jsem hrdý na to, kolika projektům jsme byli schopni pomoci. A tato aktivita bude pokračovat také v dalších měsících a letech.

sadek_03Doosan Arena je majetkem města, a letos, po dokončení obou věží, bude jedním z nejkrásnějších stadionů v Česku. Jak osobně vnímáte spolupráci s městem?

Spolupráce s městem je pro nás naprosto klíčová. K Plzni se hlásíme, stejně jako město k nám. Nádherný stadion je pak tou nejviditelnější ukázkou této kooperace, skvěle funguje i naše spolupráce s Plzeňským krajem a dalšími partnery klubu. Vedle našich fanoušků jsou právě partneři klubu jedním z hnacích motorů našeho snažení. Za jejich podporu se chceme odvděčit. Chceme do Plzně přitáhnout nejlepší týmy Evropy a udělat tak městu reklamu po celém starém kontinentu.

Uvědomujete si, že Viktorka je aktuálně společně s Plzeňským Prazdrojem nejvýraznějším reprezentantem západočeské metropole?

Krásně se to poslouchá a pokud tomu tak je, je to pro nás čest. Nicméně pivovar si své jméno a renomé buduje mnoho desítek let, nás tato cesta teprve čeká. Budeme však rádi, pokud na nás budou Plzeňané i všichni Západočeši pyšní.

Máte pověst nesmírně pracovitého manažera, co děláte ve volném čase? Jak jste na tom osobně vy a aktivní sport?

Těžká otázka. Volného času příliš není, to málo se snažím věnovat rodině. Nicméně v poslední době se snažím opět pravidelně hýbat, klubová posilovna mi brzy ráno bývá svědkem. K tělu mám ale pořád velký dluh, takže budu bojovat dále.

 

Magazín 2/2016
Další články z tohoto magazínu si můžete přečíst v jeho elektronické podobě.
Titul si užíváme, ale na vavřínech neusínáme